Když se vítr opře do vědy
Vítr je všude kolem nás. Někdy příjemně osvěží, jindy nám dá jasně najevo, že příroda má pořádnou sílu. Co se ale vlastně děje, když začne foukat?
Vzduch, který se dal do pohybu
Vítr není nic tajemného. Je to pohyb vzduchu. Vzniká hlavně proto, že se povrch Země neohřívá všude stejně. Slunce zahřívá různá místa různou intenzitou a v atmosféře tak vznikají rozdíly tlaku. A právě ty se příroda snaží vyrovnat. Vzduch se proto začne přesouvat z oblasti vyššího tlaku do oblasti nižšího tlaku.
Výsledek? Vítr.
Proč vítr nefouká vždycky stejně?
Jednou je to jen lehký vánek, jindy skoro boj o každý krok. Síla větru závisí hlavně na tom, jak velký rozdíl tlaku mezi dvěma místy vznikne. Čím větší rozdíl, tím rychleji se vzduch snaží přesunout.
Do hry ale vstupuje i zemský povrch. Nad hladkým mořem nebo otevřenou krajinou může vítr nabrat větší rychlost. Ve městě, mezi domy nebo v členitém terénu ho naopak brzdí překážky. Proto může na jednom místě foukat jen mírně, zatímco o pár metrů dál už vítr pěkně cloumá bundou.
Směr větru: odkud vlastně fouká?
Když meteorolog řekne, že fouká západní vítr, neznamená to, že vítr míří na západ. Znamená to, že ze západu přichází. Směr větru se tedy určuje podle toho, odkud vane.
Pomáhají nám k tomu větrné směrovky, větrné rukávy nebo moderní měřicí přístroje. Ty sledují nejen směr, ale i rychlost větru. Právě rychlost je důležitá třeba pro předpověď počasí, letectví, energetiku nebo bezpečnost na silnicích.
Dá se síla větru poznat i bez přístrojů?
Ano. Stačí se dobře dívat. Hýbe se jen kouř? Šelestí listí? Ohýbají se větve? Nebo už vítr láme stromy a bere s sebou, co mu přijde do cesty?
K popisu síly větru se používá Beaufortova stupnice. Ta vznikla původně pro námořníky, kteří podle účinků větru odhadovali, jaké plachty mohou na lodi použít.
Dnes nám pomáhá jednoduše popsat, jak silný vítr právě fouká:
- lehký vánek cítíme jen na tváři
- mírný vítr rozhýbe listí a praporky
- silný vítr ohýbá větve a obrací deštníky
- vichřice už dokáže vyvracet stromy a poškodit domy
Prohlédněte si celou stupnici a zkuste odhadnout, jaký nejsilnější vítr jste kdy zažili. ↓
Beaufortovo číslo
Rychlost větru ve výšce 10 m (m/s)
Výška vln (m)
Označení
Popis
0
0,0 - 0,4
klid
kouř stoupá kolmo vzhůru
1
0,5 - 1,5
lehký větřík
směr větru vychyluje kouř
2
2,0 - 3,0
0,15 - 0,30
lehký vítr
je cítit ve tváři, listí stromů šelestí
3
3,5 - 5,0
0,60 - 1,0
mírný vítr
vítr napíná praporky, čeří hladinu vody
4
5,5 - 8,0
1,0 - 1,5
střední vítr
zvedá prach a útržky papíru, pohybuje slabšími větvemi stromů
5
8,1 - 10,9
1,8 - 2,5
čerstvý vítr
keře se hýbou stromů
6
11,4 - 13,9
3,0 - 4,0
silný vítr
pohybuje tlustými větvemi, dráty sviští, obrací deštník
7
14,1 - 16,9
4,0 - 6,0
téměř bouře
pohybuje celými stromy, nesnadná chůze
8
17,4 - 20,4
5,5 - 7,5
bouře
ulamuje větve, znemožňuje chůzi
9
20,5 - 23,9
7,0 - 9,75
silná bouře
menší škody na stavbách, strhává střešní krytinu
10
24,4 - 28,0
9,0 - 12,5
vichřice
vyvrací stromy, škody na obydlích
11
28,4 - 32,5
11,3 - 16,0
prudká vichřice
rozsáhlé škody
12
32,6 - 35,9
hurikán
odnáší střechy, demoluje těžké předměty
Malý pohyb vzduchu, velká energie
Vítr je vlastně energie v pohybu. A právě proto ho lidé využívají už stovky let. Poháněl plachetnice, roztáčel větrné mlýny a dnes pomáhá vyrábět elektřinu pomocí větrných elektráren.
Stačí, aby se proudící vzduch opřel do lopatek turbíny. Ty se roztočí a pohybová energie větru se může proměnit v energii elektrickou.
To, co v přírodě začíná rozdílem tlaku, tak může nakonec rozsvítit domácnost.
Vyzkoušejte si sílu větru na vlastní kůži
Exponát Síla větru ukazuje, že vítr není jen téma z předpovědi počasí. Je to fyzikální jev, který můžeme pozorovat, měřit a hlavně zažít. Když se do Vás vítr opře, najednou je jasné, že vzduch kolem nás rozhodně není prázdný prostor. Je to hmota v pohybu. A když se dá do pohybu pořádně, má sílu, kterou nepřehlédnete.
